McMartn

Chválím, že jste vyhledal odbornou pomoc. Osobně mě zaujalo, že 30let a v podstatě stále stagnujete na svě životní cestě, což je dle mého neodborného názoru - škoda, protože život máme jenom jeden.
Neustále však žasnu nad tím, že spoustu lidí místo toho, aby se zamyslelo, jak svůj život zlepšit, jak prosperovat ve svém životě a být tak štastný, se spíše uchylují k variantě, jak co nejsnáze svou životní cestu ukončit. Jsem přesvědčený, že každý může být štastný, ale.. musí sám chtít.

Velmi špatná úvaha. Dovolte, abych ji poupravil, jak zde již bylo řečeno.
Právě pokud se problém zdá být veliký, nevyhnutelný, neřešitelný,.. napadají nás různé myšlenky a jednou z nich může být výše uvedené téma.
Cílem těchto stránek je uvědomit si absurditu tohoto počínání.
Zdali u Vás vítězí pud sebezáchovy nebo zbabělost..? Osobně se domnívám, že je to spiše rozum, ketrý Vás chrání. Tyto stránky mají tento rozum podpořit.
Závist.. jedna z nejhorších vlastností člověka.
Člověk by se měl v první řadě dívat sám na sebe a být vděčný za všechny dary, které má - včetně života! Každý den mě nepřestává udivovat, jak jsou lidé závistiví.. Závidí jeden druhému i vzduch, který ten druhý dýcha.. Lidi, proberte se už! Kdyby každý využil času, který stráví nad přemýšlením o sebevraždách, přemýšlením jak někomu jinému udělat život šťastnější, veselejší, lepší.. nežilo by se nám na tom světě lépe?

Jednou se me moje byvala pritelkyne zeptala, co je to 'mit koule.' Prekvapuje me, ze je zde tolik lidi, co nema koule na to, aby neco ve svem zivote zmenili. Prece kdyz se mi neco nelibi(cini me to nestastnym), radeji odejdu z tohoto sveta, nez abych se pokusil o zmenu. Logicke, ze?.. To teda NENI!
Zivot je dar, zivot je peklo,.. a at uz se na to diva clovek jak chce - to vsechno je zivot (zahrnujic rovnez smrt blizkeho, nemoci,..).
Je i tak tolik lidi, co Vas maji radi a Vy jste stale tak egoisticti, ze to nevidite (opravdu smutne!)
Moje rada proto nebude, ze Vam nadiktuji nejakou kouzelnou formuly, po jejiz vyrknuti z tohoto sveta zmizite, jako mavnutim kouzelne hulky, ale moje rada k Vam bude, aby jste se zamyslela sama nad sebou. Aby jste se zacala chovat jako clovek, pouzivajici selsky rozum, nikoliv zadni cast.. a zacala menit veci, ktere Vas tak hrozne moc cini nestastnou, ze Vas to "nuti" prejit k tak to radikalnim zaverum.
Neni mi sice 80let, abych mohl rici, ze uz jsem neco zazil, nicmene jako kazdy clovek, i ja prochazim obtizema (rakovina). Asi se budete divit, ale to proste k zivotu patri. Nikdo zadny manual, jak zit, nedostal - to je pravda, nicmene dle meho nazoru odejit na druhy breh NENI vychodisko v zadne zivotni situaci.
Preji proto klidnou hlavu, a silu k tomu, zmenit obtize, ve Vasem zivote, pro svuj prospech!

Pouze ve válce.. Souhlasím jen z části, neboť mi přijde, že si pletete pojem sebevraždy.
Sebevraždou zde rozumím, že JÁ si chci vzít SVŮJ život. Nikoliv jej nekěmu zachránit na úkor sobě apod. (této problematice se zde nevěnuji).
Zmiňuji zde pouze, že sebevražda, tak jak ji zde popisuji, je nesmyslné počínání lidí v úzkosti, v pasti, na dně,..
Zmiňuji zde, že sebevražda NENÍ východisko/řešení ani nic podobného. Každý má nějaké problémy (velké, malé,..), ale tohle není východisko. Na to se snažím upozornit.
Pokud to člověk není schopen přijmout a pochopit, pak ano, měl by vyhledat odbornou lékařskou pomoc (nejen dle mého názoru).

Absurdní a bezohledné vůči Vaši rodině a ostatním.
Z toho, co píšete, je zřejmá láska, ale zmiňujete však ještě Vaši dceru, na kterou teď neberete vůbec ohled. Cožpak ona Vám nestojí za to, aby jste tu byl/a alespoň pro ni??

Řekl bych, že se na svět dívate moc skepticky. Nevím, co pro Vás znamená křesťanství nebo do jaké hloubky jste jim zasažená, ale čistě z morálního hlediska - zbytečně se ubíjíte věcima, které nelze již změnit. Máte kolem sebe lidi, kteří stále stojí při Vás (a vy jimi pohrdáte), ale především, máte svoji dcerku, která si zaslouží Vaši lásku a péči. Myslím, že ona si zaslouží, aby jste se chovala jako dospělá a byla pro ni oporou. Pro ni to jistě také není jednoduché.

Draha Mio,
to, co pises, je naprosto normalni. Je pochopitelne, ze ti chybi. 5let je docela dlouha doba.
Neni vsak duvod svuj zal, hned resit timto zpusobem. Jeste tolik toho mas pred sebou! Nevzdavej to!
Nejsi jedina na svete, ktera prozivat bolest v srdci ci v dusi. Tohle vsecko bohuzel patri k zivotu.
Byt tebou, dal bych tomu vsemu jeste cas. Rozhodne vsak nesed nikdy doma sama. Mela by jsi neustale chodit mezi lidi, zkouset nove konicky, sporty. Porid si treba psa. Cestuj, poznavej,.. Je toho tolik!
A ver mi, ze tvuj pritel by si urcite pral, aby jsi byla v zivote stastna (nikoliv mrtva). Pokud nemuzes kvuli sobe, udelej to kvuli nemu ;)
Uvidis, ze bude zase lip! Alespon ja tomu verim :)
Drzim palce ;-)

Zdali ma smysl zit? Pochopitelne, ze ma!
Jak je jiz zde zmineno, ukoncit takto svuj zivot je velmi VELMI hloupe!

Nejprve Vam reknu neco malinko o sobe (abych poukazal, ze v kazdem zivote jsou chvile, kdy to stoji za prd a ani ja nejsem vyjimkou) a pak se vratim k Vam.

Jsou to prave 4dny, kdy se se mnou rozesla pritelkyne. Chodili jsme spolu uz nejaky ten rok, ale ona se zamilovala do zenateho, o 15let starsiho chlapa. Presto, ze jej defakto zivi jeho manzelka, bydli u ni, praci nema,.. i tak se do nej zamilovala a on do ni (ona vsak stale studentka bydlici u rodicu)
Ona se rozesla se mnou, ptz nedokazala hrat na obe strany a vycitala mi cely svet. Ze jsem ji k tomu dohnal, ze jsem na nic.. Nedokazala priznat, ze chyba neni ve me, ale v ni. Ja ji nepodvedl, to ona podvedla me.
Take se mi zhroutil svet, planovali jsme svatbu atd.. ale pak jsem zacal premyslet i jinak - z jineho uhlu.
Opravdu mi takovy clovek stoji za to? Abych se utapel v zalu a premyslel, co by bylo kdyby? Kdyby bylo co?? Byl jsem s ni stastny? Kdyz jsem ve stresu, premyslim, kde co s kym dela, porad v uzkosti a v slzach..
Zit s clovekem, ktery mi ublizoval, ktery se mnou vytiral, co se dalo, clovek, co me uz davno milovat prestal? Verte mi, ze to za to opravdu nestoji!
Mam svou hrdost a v neposledni rade - vite kolik je na svete lidi ?? Radsi umru snazenim se, ziskat partnera, ktery me bude mit skutecne rad, nez "zit" zivot v utrpeni - TOHLE NENI ZIVOT!

Kdyz se ted vratim zpet k Vasemu prispevku, ctu z nej pouze to, ze jste velmi nespokojeny, ale nic o citech z vasi strany (pokud tam vubec jeste nejake jsou).
Copak si nezaslouzite byt stastny? Ja bych rekl, ze zaslouzite! Jste ziva duse, stejne jako ja, nebo kdokoliv jiny.
Sbalte jim kufry, a vysle te je do sveta! Cim driv, tim lepe pro Vas.
Mozna Vam chvilku bude smutno, ale pak zjistite, ze jste udelal dobre. Vrati se Vam usmev na tvari, pozitivni energie naplni Vas zivot a pak uz jste jen malinkaty krucek od toho, aby jste si nasel novou partnerku - takovou, ktera si Vas bude vazit, nebude Vam nadavat a ktera Vas bude milovat, dej se, co dej.

BUDTE STASTNY! (ne mrtvy.. - to postrada smysl! )