Kdo je to Hacker?
| Článek vysvětluje, kdo je to hacker, protože tento pojem je často lidmi a hlavně médii překrucován a zaměňován za crackera, defacera či lamera. |
[původně: někdo, kdo vytváří nábytek za použití sekery]
1) Hacker je člověk, který se vyžívá v bádání po detailech programových systémů a překračování jejich schopností, což je odlišné od jednání vetšiny uživatelů, kteří se raději naučí jen nutné minimum. V dokumentu RFC 1392 (Internet Users' Glossary) hackera popisují jako člověka, který má potešení z detailních znalostí vnitřních pochodů systému, počítačů a počítačových sítí.
2) Ten kdo programuje se zanícením (někdy s posedlostí), nebo ten kdo má požitek spíše z programování samotného, než z pouhého teoretizování o programování.
3) Osoba schopná pochopit/ocenit hodnotu hacku.
4) Člověk zdatný v rychlém programování.
5) Expert na určitý program, nebo někdo, kdo tento program často užívá. (Definice 1 a 5 si jsou podobné a lidé je spojují dohromady)
6) Expert nebo nadšenec v čemkoliv. Například astronomický hacker, elektrotechnický hacker, síťový hacker atd.
7) Někdo kdo si užívá intelektuální výzvu v překonávání, nebo obcházení limitů.
8) [-nesprávně-] Škodlivý slídil, který se šťouráním snaží odhalit citlivé informace. Použito např. v názvech programů jako "Hence password hacker", "network hacker" - správně se ale člověk zabývající takovou činností nazývá cracker.
Označení "hacker" současně znamená členství v globální komunitě. Je lepší být označován jako hacker ostatními, nežli se tak označovat sám. Hackeři se považují za elitu, což je založeno na jejich schopnostech. Je zde tedy jakási ego satisfakce, když sebe identifikujete jako hackera. Když tvrdíte že jím jste a přesto to není pravda, tak budete bleskurychle označeni za boguse = podvodník. Těmto lidem se také říká wannabee (ti, kteří by rádi byli hackery, ale nejsou jimi).
Zdá se, že tento termín byl poprvé přijat za vlastní v 60-tých letech jako znak pro hackerskou kulturu v okolí TMRC a MIT AI Lab. Podle některých zpráv to bylo použito ve smyslu blízkém tomuto záznamu a to mladými radioamatéry a elektronickými spojovači v polovině 50-tých let.
Hackeři jsou komunita, sdílená kultura profesionálních programátorů, síťových kouzelníků, která je tu po desetiletí od prvních minipočítačů a ještě dříve od experimentů s ARPAnetem. Díky členům této kultury vznikl termín hacker. Hackeři vybudovali Internet. Hackeři udělali z Unixu to, čím je teď. Hackeři rozběhli Usenety. Pokud jste součástí této kultury, pokud do ní přispíváte a jste ostatními označován za hackera, tak jste hacker.
Hackerova inteligence není uzavřena k software-hacker kultuře. Jsou zde i lidé, kteří aplikují hackerské postoje do ostatních věcí, jako elektronika nebo muzika – pravě teď ji můžete najít na nejvyšším stupni kterékoliv vědy, nebo umění.
Je tu ještě jedna skupina lidí, kteří se sami nazývají hackery, ale nejsou jimi. Tito lidé (hlavně adolescentní chlapci) se vloupávají do počítačových a telefonních systémů. Opravdoví hackeři nazývají tyto lidi crackery a nechtějí s nimi mít nic společného. Hackeři si myslí, že jsou crackeři líní, nezodpovědní, nepříliš bystří a fakt, že se dokáží nabourat do systémů z nich dělá asi takové hackery, jako hotwire auto z vás udělá automobilového inženýra. Bohužel spousta žurnalistů a spisovatelů zaměňuje pojem hacker při popisu crackerů, což hackery velmi štve.
1) Věří, že je správné sdílet informace. Je etická povinnost hackerů, aby sdíleli svou odbornost psaním open-source kódů a usnadnili přístup k informacím a počítačovým zdrojům všude tam, kde je to možné.
2) Věří, že crackování systémů pro zábavu je eticky v pořadku do té doby než crackerství přejde v zlodějství, vandalismus nebo poškození funkčnosti systému. Oba z těchto etických principů jsou brány obecně, ale v žádném případě nejsou všeobecně akceptovány mezi hackery. Většina hackerů akceptuje etiku popsanou v 1. bodě a na důkaz toho píší open-source software. Pár jich k tomu dále prohlašuje, že by veškeré informace měly být veřejně přístupné a zdarma, přičemž jakákoli vlastnická pravidla jsou podle nich špatná; to je filozofie na pozadí GNU projektu.
Smysl 2. bodu etiky je více sporný: někteří lidé mají za to, že cracking je neetický, především opakované nabourávání a přistupování k systémům. Ale věří, že etické crackování s rozumným chováním a vyloučením destrukce systému, je gestem "laskavého crackera". Jedna z největších laskavostí hackera je, když se nabourá do systému a pak vysvětlí administrátorovi (raději emailem), jak to udělal a jak odstranit chybu.
Většina solidních manifestací dalších verzí hackerovy etiky je taková, že téměř všichni hackeři jsou ochotní podělit se o technické triky, software a (je-li to možné) o počítačové zdroje s ostanímy hackery. Ohromné spolupracující sítě, jako například Usenet, FidoNet a Internet díky tomuto rysu mohou fungovat bez centrální kontroly.
Hacker je podle mě inteligentní člověk se zanícením v určitém oboru. Má doslova radost z nově nabytých zkušeností a vědomostí. To, co dělá, se snaží dělat co nejlépe a pokud řeší určitý problém, tak to zkouší ze všech stran, dokud ho nevyřeší. Hacker je také nejlepší zaměstanenc. Pokud ho někdo zaměstná jako administrátora sítě, bude hacker dělat práci, která ho baví. A kdo by měl umět zabezpečit síť před hackery lépe než hacker sám ;o).
V médiích se často hovoří o hackerech jako o uhrovitých mladících se závislostí na počítačích, což je podle mě úplná blbost. Tímto tvrzením je vlastně jakoby uzavírají do jedné menšiny. Hackeři mohou být mladí-staří, hezcí-oškliví, introvertní-extrovertní, uhrovití-neuhrovití, závislí-nezávislí, s brýlemi, či bez nich. Hackery na ulici od normálních lidí prostě nepoznáte.
Hackerská etika je i dnes dvojího druhu. Přístup do systému bez jakéhokoliv poškození, či zneužití je všeobecně tolerován. V tomto bodě se hackeři, ale rozdělují na 3 skupiny: blackhat, greyhat, whitehat."
Blackhat - jsou hackeři, kteří se nabourávají do systému se špatným úmyslem (většinou za účelem obohatit se).
Grayhat - hacker, který hackne systém, ale data nijak nezneužije a z dobré vůle i např. informuje administrátora o bezpečnostní díře.
Teď mě napadá, že nevím, kam bych zařadil hackera, který by se naboural do serveru a zveřejnil nějaká kritická data, která by se týkala veřejnosti. Jako například únik radiace zamaskovaný vládou apod. (asi grayhat)
b) Řekněme, že máme lamera, který umí používat program nmap (ano hledat budeme dlouho). Lamer ho umí spustit a to je asi tak vše. Hacker, ale ví, jak nmap funguje. Ví, jakým způsobem různé aplikace zjišťují o systému informace, jak se do něj pokouší nabourat, jak jim systém odpovídá, jak tomu lze zabránit a jak je lze zmást.
Hacker není ten, kdo se snaží shodit, zničit, nebo smazat systém. Nesnaží se uspokojit své ego DoS útoky, či odesíláním spamu. Bohužel tato fáma mezi lidmi stále panuje, protože jsou hackeři v novinách a hlavně v televizi chybně označováni. Vzpomínám si, jak jsem v jednom zpravodajském vysílání nejmen@vané stanice uslyšel větu: "Hackeři posílají miliony zavirovaných emailů na naše počítače"... mít toho redaktora po ruce, tak bych ho zmrzačil. Pokud budou lidé pořád poslouchat tyto hlouposti, tak budou hackeři stále neprávem odsuzováni.
\/\Hackerův manifest/\/
Dneska chytli dalšího. Jsou toho plný noviny. "Mladík odsouzen za Skandální Počítačový Zločin", "Hacker zatčen za průnik do banky"...
Zasraný děti. Všechny jsou stejný.
Ale zkusili jste se někdy s tou svou trojitou psychologií a technomozkem padesátejch let podívat očima hackera? Položili jste si někdy otázku, jaká síla ho zformovala, co vytvářelo jeho osobnost?
Jsem Hacker. Vstup do mého světa...
Můj život začíná školou... Jsem chytřejší něž většina ostatních děcek, ty kecy co nám vykládají mě nudí...
Zasranej flákač. Všichni jsou stejný.
Jsem na gymplu nebo na střední. Učitelka už po patnáctý vysvětluje, jak se krátí zlomek. Chápu to. "Ne, slečno Smithová, nepsal jsem postup. Udělal jsem to z hlavy..."
Zasraný děcko. Nejspíš to někde opsal. Všichni jsou stejný.
Dneska jsem udělal objev. Objevil jsem počítač. Počkej chvíli, to je skvělý. Dělá to, co chci. A když to udělá chybu, tak je to kvůli tomu, že jsem něco zvoral. A ne jenom proto, že mě nemá rád...
...nebo se cítí být mnou ohrožený...
...nebo si myslí, že jsem vychcanej parchant...
...nebo že nemám rád učení a neměl bych tu bejt...
Zasraný děcko. Furt jenom hraje samý hry. Všechny jsou stejný.
A pak se to stalo... otevřely se dveře do světa... elektronický signál se řítí telefonní linkou jako heroin žilou narkomana, nachází úkryt před ubíjející každodenností... nachází board.
"To je to místo... sem patřím..."
Každýho tu znám. I když jsem je v životě neviděl, nikdy jsem s nima nemluvil, a možná že už o nich nikdy neuslyším... Znám vás všechny...
Zatracený děti. Furt jenom obsazujou linku. Všechny jsou stejný...
Vsaď prdel, že jsme všichni stejný!
Ve škole jste nás krmili po lžičkách dětským jídlem a my chtěli steak... kusy masa, který k nám proklouzly byly předžvýkaný a bez chuti. Ovládali nás sadisti a ignorovali tupci. Bylo pár těch co nás mělo učit a našlo v nás ochotné žáky, ale těch bylo jako kapek vody v poušti.
"Toto je teď náš svět... Svět elektronů a spínačů, krása baudu. Využíváme existujících služeb bez placení, mohly by být skoro zadarmo, kdyby nepatřily smelinářským hltounům, a vy nás nazýváte zločinci. My objevujeme... a vy nás nazýváte zločinci. Dychtíme po vědomostech... a vy nás nazýváte zločinci. Existujeme bez barvy pleti, bez národnosti, bez náboženských předsudků a vy nás nazýváte zločinci. Vy stavíte atomové bomby, vy vedete války, vy vraždíte, podvádíte a lžete nám a chcete, abysme věřili tomu, že je to pro naše vlastní dobro, přesto jsme my zločinci.
Ano, jsem zločinec. Mým zločinem je zvědavost. Mým zločinem je posuzování lidí podle toho co říkají a co si myslí a ne podle toho, jak vypadají. Můj zločin je to, že jsem chytřejší než ty, což je věc, kterou mi nikdy neodpustíš. Jsem Hacker a toto je můj manifest. Můžete zastavit jednotlivce, ale nemůžete nás zastavit všechny... konec konců, všichni jsme stejní.
hackerem se člověk nestane, narodí se jím.
+++The Mentor+++
Napsáno 8. ledna 1986 jako Hackerův manifest – prohlášení nezávislosti
přeložil 2001 Cdome
