O čem je křesťanství
Dnešní svět nabízí mnoho náboženství (hinduismus, budhismus, islám, křesťanství a další). Můžeme si vybrat, čemu chceme věřit.
O čem konkrétně je křesťanství?
Proto každý člověk (bez výjimky) hledá, jak tuto prázdnotu naplnit. Nesprávné pochopení této prázdnoty vede k nesprávným způsobům jak tuto prázdnotu zaplnit.
Někdo doufá, že ji zaplní slávou, kariérou, rodinou, manželkou, milenkou, sexem, případně nějakými nezdravými závislostmi.
Máme různé potřeby. Jejich naplňování však nevede k naplnění té největší potřeby - touhy mít vztah s Bohem.
Proto během lidské historie vznikala a stále vznikají nejrůznější náboženství.
Navíc Bůh nenávidí cokoliv špatného (hřích). A člověk kromě schopnosti vnímat Boha taky ztratil schopnost nehřešit. Takže člověk dělá dobré i špatné věci. Ne vždy je však schopen dělat jenom dobré věci. Často dělá věci špatné, i když nechce. Prostě si nemůže pomoci.
Každý z nás dělá kromě dobrých věcí také špatné, o kterých nerad mluví s druhými.
Náboženství se snaží tuto prázdnotu nějak zaplnit. Je však rozdíl mezi křesťanstvím a náboženstvím (obecně).
Křesťanství říká, že z této beznadějné situace se člověk sám nedostane. Člověk potřebuje pomoc přímo od Boha - odpustit hříchy, získat zpět schopnost Boha pořádně vnímat a budovat s Ním vztah.
Náboženství (obecně) říká, že z této beznadějné situace se člověk může dostat vlastními silami (dosáhnutím nirvány, dobrými skutky apod.).
Např. konání dobrých skutků je dobrým důsledkem nalezení Boha. Není to způsob, jak Boha najít nebo se Mu zalíbit.
Mnoho lidí věří, že si může Boží přízeň získat jinak než upřímnou pokorou ve svém srdci, uvědoměním si svoji beznadějné situace, svoji hříšnosti (neschopnosti konat pouze správné věci) a poprošením za odpuštění.
Ale prázdnotu ve svém srdci nikdy nenaplníme jinak než upřímnou pokorou, upřímnou touhou věci změnit, upřímnou touhou mít Bohem odpuštěné hříchy a upřímným přijetím tohoto odpuštění.
----------------------------------------------------
