Co je to duha
prevzato z: ukazy.astro.cz
|
|
|
|
Obrázek duhy hlavní a vedlejší
|
Snad každý si někdy všiml barevného duhového oblouku při končící
dešťové přeháňce. Déšť ještě padá, ale zároveň sluneční paprsky
osvětlují dešťové kapky, v nichž se světlo láme, rozkládá a odráží,
a tak právě na opačné straně než svítí Slunce můžeme pozorovat duhu. Ta
opisuje část kružnice o poloměru asi 42° kolem místa, kam směřuje stín
pozorovatelovy hlavy. Proto je možné duhu z rovného povrchu pozorovat
je-li Slunce níže než 42 stupňů nad obzorem. Duhový oblouk pak
vystupuje tím výše, čím níže se Slunce sklání k obzoru. Pokud by tedy
Slunce zářilo právě na horizontu, objevil by se na opačné straně ve
vodních kapkách obraz duhy ve tvaru půlkruhu.
Podobně jako po průchodu paprsku skleněným hranolem, kde se světlo při
vstupu do opticky hustšího prostředí rozkládá, vidíme i v duze
rozložené sluneční světlo na jednotlivé barevné složky. Od vnějšího
okraje duhy směrem k vnitřnímu plynule přechází v pořadí: červená,
oranžová, žlutá, zelená, modrá až fialová. Do pověstných sedmi barev
duhy zbývá zařadit už jen barvu indigovou. Ve skutečnosti jsou však
barevné přechody zcela spojité.
Při intenzivnějším dešti se objevuje nad duhou druhá,
méně výrazná, tzv. sekundární duha o větším poloměru (asi 51°), v níž
je sled barev opačný než u primární duhy. Tato vedlejší duha vzniká
díky dvojnásobnému odrazu paprsků uvnitř kapek. Dále je patrné, že
obloha se jeví znatelně světlejší uvnitř primárního duhového oblouku a
pás mezi oběma duhami je naopak tmavší. Při pozorování ze zemského
povrchu lze pozorovat duhu jen jako neúplný kruh. Celistvý duhový kruh
by mohl být vidět z vysoké věže nebo letadla.
Avšak duhu lze spatřit nejen díky dešťovým kapkám, ale třeba i ve tříšti kapek u vodopádů či fontán, nebo jen v kapkách rosy.
Všimli jste si, že
se duha objevuje obvykle k večeru? Je to dáno tím, že u nás převládá
západní proudění vzduchu, a tedy objeví-li se při končícím dešti pás
jasného nebe, přichází nejčastěji od západu, odkud Slunce svítí právě
navečer. A protože svítí již nízko, duhový oblouk tudíž vystupuje
vysoko, což ho činí nápadnějším. Avšak svítí-li Slunce ráno nad
východním obzorem, při západním proudění se ještě před deštěm nasune
oblačnost která Slunce zakryje, a proto tedy duha nenastává ráno tak
často.
Mezi nezapomenutelné zážitky lze
zařadit spatření duhy v noci. Tu může vyvolat měsíční svit v nočním
dešti. Taková duha je slabá s nevýraznými barvami a poměrně vzácná,
neboť Měsíc dostatečně svítí jen v období nedlouho kolem úplňku. Navíc
noční duha nemá obvykle diváků; ti po nocích spí, či brouzdají
internetem. Do dob Aristotelových bylo dokonce spatření noční duhy
považováno za pověru.
more pictures...
