McMartn

Jsou mladí, zdraví, pohlední, úspěšní ... A žijí sami. Nejen že se jim nechce do vdavek a ženění, odmítají také soužití "na hromádce". Jsou single. Nezadaní a vyhovuje jim to. Nejbližší okolí takového rebela děsí hrůzné vize, jak jejich potomek nikdy nepřivede na svět vnoučátka, a situaci zvládají velmi těžce.

Sám, aby zapomněl
Žít po určitou dobu v osamění je v některých životních okamžicích přínosné až blahodárné. Rozchod s partnerem nebo partnerkou, s nímž člověka pojil tzv. vážný vztah (neboli rodiny obou dvou považovaly svatbu a celoživotní hřejivé štěstí za hotovou věc), je jedním z nich. Jestliže během až děsivě krátké chvíle přijdeme o životní pilíř, není snadné se vzpamatovat. Někdy jsou potřeba nikoli týdny, ale měsíce až několik let, než si srovnáme v hlavě, čím jsme prošli, a pochopíme, že už je to minulost.

Hanba těm, co nejsou single!
Mít partnera/partnerku za každou cenu je hloupost. Nebo vás opravdu samota děsí natolik, že byste raději dopustili, aby se "single" z vašeho okolí překotně vrhl do nové známosti, ačkoli k ní ještě nedozrál? Pak vězte, že navazovat nový vztah, když na něj stále ještě nejsme připraveni, je nezodpovědné a sobecké. Dokud se o bývalém příteli/přítelkyni zmiňujeme častěji než o jiných lidech, jsme v tom stále až po uši. Třikrát hanba těm, kteří se v takovém psychickém rozpoložení neuchýlí do stavu single a hojí si pošramocené ego opuštěné/ho na nevinném, často nic netušícím člověku.

Chci jen tebe a nikoho jiného ...
Jiným důvodem, proč se člověk stává "solitérem", může být naopak láska nešťastná. Navenek se zdá, že je sám, ve skutečnosti však zmírá láskou k ženatému, zadanému či zkrátka jeho city neopětujícímu jedinci. Snadno se dostaví pocit, že nikdo jiný"za to nestojí", a ústí v dobrovolnou samotu.

Já chci být sám ...
Uvedené příklady zatím nicméně nevystihují samotnou podstatu fenoménu singles, jsou spíše jeho nevlastními sourozenci. Pravý a nefalšovaný single žije bez partnera z přesvědčení a výhledově na své osobní situaci nehodlá nic měnit. Samota mu zkrátka zcela vyhovuje.

Zlatonosná řeka ekonomiky
Pro ekonomický trh jsou singles výhodným artiklem. Jejich peněženka je vždy plná, jelikož z ní neodčerpává finance nikdo druhý. Mnoho výrobců se proto zaměřuje na cílovou skupinu ekonomicky nezávislých singles. Ti se rádi nechávají vábit na luxus, nadstandard, kvalitu nebo jedinečnost, ať už se jedná o hoteliérství, kosmetiku, sportovní náčiní či šperky.

Velkoměsto plné singles
Osaměle žijícím osobám vycházejí vstříc především velkoměsta, kde žije víc než polovina jednočlenných domácností. Osaměle žijící jedinci zde mají snadnější přístup ke speciálním "singles produktům".

Zběsilé tempo
Abychom fenomén singles zcela pochopili, měli bychom se ptát po příčinách vzniku tohoto z biologického hlediska nepřirozeného stavu. Podle sociologů věnujících se této problematice je na vině odindividualizovaná doba. Životní tempo zrychlilo, z našich životů se vytrácí vřelost a blízkost úměrně s časem, který jsme ochotni a schopni investovat do přátel ...

Racionalita v emocionalitě
Stoupají nároky zaměstnavatelů na naše časové možnosti. Stoupají i naše nároky na partnera. Odmítáme se spokojit "jen tak s někým", o vztazích uvažujeme s větší racionalitou, méně spoléháme na intuici, méně věříme pověstnému"hlasu srdce".
Děláme z lásky geometrické těleso, s vědeckým odstupem ho měříme, zjišťujeme objem a obsah, odvozujeme z něj definice ... Copak se s takovou můžeme divit, že jsme dospěli k lehce dekadentnímu stavu osamění z přesvědčení?

Seberealizace versus rodina
Je omyl domnívat se, že generace dnešních třicátníků netouží po rodině. Jejich puzení zachovat rod a vytvořit pevný svazek je jen zeslabeno lákavými možnostmi kariéry. Co je nejdůležitějším předpokladem kariérního postupu? Přece intenzivní seberealizace. Nikoli udržování rodinného krbu. V západních zemích pozorujeme tento jev od sedmdesátých let, v české kotlině se objevil teprve nedávno. Souvisí s rozvojem tržního hospodářství po vymanění se z totalitního područí.

Obtíže nezadaných

Jedince, kteří žijí delší dobu bez partnera, stigmatizuje společnost jako problematické, mírně vyšinuté či homosexuální. To je hrubé směšování, které si singles nezaslouží. K vědecky podloženým faktům však patří informace o nižší imunitě a četnějších depresích u singles než u lidí žijících v páru. Žít jako single není nezdravé či nedej bože opovrženíhodné. Člověku vyhovují v různých životních okamžicích různé věci, není tedy nutné se pohoršovat. Touha žít bez partnera mnohdy odezní se zvýšením hlasitosti tikotu biologických hodin. Anebo ve chvíli, kdy nám cestu zkříží "On/a" - pravý/pravá partner/ka na celý život.

Pamatujme však na jedno: život single nás nenutí hledat kompromisy a přizpůsobovat se. Zpohodlníme-li, staneme se sobci. A to by se pro nás mohlo stát kamenem úrazu nejen v rodinném životě.

Co dělá singles fenoménem

• single je člověk starý dvacet pět až čtyřicet let
• single žije sám, je nesezdaný
• single nekohabituje (tj. nežije ani "na hromádce" s druhem či družkou)
• single je ekonomicky nezávislý
• single nemá konkrétní vize do budoucnosti a je s tímto stavem spokojen
• single klade na čelní příčku svého žebříčku hodnot nezávislost a svobodu

• víkendová manželství: partneři spolu nežijí v jednom bytě, vídají se jen ve svém volném čase
• otevřený vztah: partneři si navzájem tolerují dlouhodobé vedlejší vztahy - vztahy na dálku
• vztahy na jednu noc
• virtuální vztahy a nevěry